*Mělo se jednat o její první normální den na této nenormální škole. Jenomže včera večer ji ředitel řekl, že vzhledem k proroctví, které vedlo k útoku na její osobu, by bylo potřeba, aby měla svého bodyguarda. Klučina, který s ní bude pobývat většinu času se jmenuje Dario. Takový roztomilý kluk. Během chvilky si ho oblíbila. Sice je ten Sebastian pořád někde za trest zavřený, ale mají s Dariem se sblížit a najít způsob, jak spolu vycházet. Momentálně společně jdou ji ukázat její pokoj.* Takže, ty můj věrný stíne, vůbec nic o tobě nevím, kromě jména. Pověz mi, copak jsi kouzelného? Jsi čaroděj jako já? *Upřímně, doufala v tuto odpověď. Dalšího upíra by asi nezvládla.*
*Jednou v noci ho vzbudili, aby mu řekli, že bude jedné dívce dělat strážce před upírem. Byla to pro něj neskutečná pocta. Ale jakmile Maiu uviděl, zjistil, že se bezhlavě zamiloval. Dělalo mu to radost být s ní. Bál se a možná trochu očekával, že bude plakat nebo se litovat, ale nic z toho neudělala a žila se svým osudem smířeně. Šel ji teď ukázat její ložnici, která byla vedle jeho, ačkoliv to normálně pravidla nedovolovala. Cítil se stydlivě, při pomyšlení, že bude spát vedle jeho ložnice. Na její otázku odpověděl smíchem.* Musím tě zklamat, ale jednorožec nejsem… *Opře se o stěnu, vedle jejího pokoje. Došli sem. Ale ještě jí to nechtěl říct.* Jsem vlkodlak. Kdybys náhodou se chtěla pomazlit se štěnětem, jsem ti k dispozici. *Nabídne se s úsměvem. Ukáže na dveře.* Tady má pokoj, má princezna. Otevřel dveře, podržel je a nechá ji vstoupit dovnitř. Mezitím se rozhlíží po jejím pokoji.* Hele, kdybys potřebovala pomoct se zútulněním, stačí říct. *Prohodí jen tak, ale sklopí oči k zemi a prohrábne si vlasy.*
*Vlkodlak? Už mě ani nic nepřekvapuje. Uznale na něj kývne. Cokoliv lepší než upír, pomyslí si. Jednorožec ji upřímně rozesměje. Kdyz zmíní, kdyby potřebovala štěně, tam ať řekne, to ji vykouzlí úsměv na tváři.* Tak jo, štěňata mám ráda. A kdo ne? *Úsměv ji ale přejde, když vidí na svůj pokoj. Byl neosobní, neozdobený a chladný.* Děkuji za nabídku, ještě uvidím. Ty máš pokoj ty? Abych věděla, kde mám svého zachránce hledat? *Usměje se na něj. Ale pak si vzpomene na toho upíra * Nevíš, co s NÍM bude? Pustí ho z vězení? *Snaží se dát najevo, že se nebojí, ale trochu ji ta představa děsila.*
*Sklopí oči k zemi, když se zasměje jeho vtipů. Zhorší se to, když mu řekne, že štěňata má ráda, to už rudne. Nervózně si prohrábne rukou vlasy a podívá se na ni.* Stačí zaťukat hned vedle. Tady napravo, normálně to pravidla nedovolují, ale kvůli tvé bezpečnosti... *To se už zase červená a kouká se kamkoliv jinam, jen ne na ni. Co ho donutí se opět soustředit je zmínka o tom upírovi.* Je tady dole ve vězení, máme je spolehlivé, jen tak neuteče. Zůstane tady, dokud neuznají, že už je zkrocený. A pak...ho pustí sem do školy, aby...*Nedokáže ji to říct, ale určitě pochopila, co jí chtěl tím říct.* Takže jsi v pořádku. A já tě nenechám...budu tě chránit. *To mu dodává odvahy, udělá krok vpřed k ní.*
*Dario je přijde strašně roztomilý, díky němu se drží nad vodou. Je vděčná, že ho bude mít vedle sebe. Nějaká pravidla jsou ji fuk, podle pravidel by na ní ani neměl ten upír zaútočit! Takže kdyz bude mít nich můru, tak klidně Dariovi vleže do postele, aby se měla s kým přitulit. Je mu vděčná, když k ní přistoupí, tak se ho ani nebojí, na to že je vlkodlak. Usměje se na něj, trošku šibalsky.* Děkuju, ale když už jsem za čarodějka, tak se časem naučím chránit sama. Nechci tě dlouho otravovat . *Pronese a a rozhledně se po pokoji.*Teď potřebují být chvíli sama. Zařídit si věci a podobně...
*Dario pochopil její prosbu a odebral se do vedlejšího pokoje. Lámalo mu srdce, když uslyšel Maiu plakát. Normální člověk by to neslyšel, ale on se svými zbystřenými smysly vlkodlaka ji zaslechl. Bylo to pro něj mučení, ale věděl, že Maia teď potřebuje být sama a tak si na uši vzal sluchátka a poslouchal svoji oblíbenou hudbu. Mezitím Maia zaslechla zvláštní zvuk, otočí se a uvidí, jak sova odlétá z hnízda, jenomže omylem shodila jedno ze svých vajec. Maia se vylákala a nedbaje svého smutku běžela hned dolů na místo činu. Tam uviděla nakřáplé vajíčko a v něm malou sovickuz, které pravděpodobně zbýval jen den, aby se vyklubala. Srdce ji to nedalo a vzala jej do rukou. Věděla, že jeho matka se pro něj nevrátí a ona ho musí zachránit. Odnesla jej do svého pokoje a začala sovičku zabalovat do svého nejteplejšího svetru. Mezitím přemýšlela, co malá sovička bude jíst. Hřála ji svými rukami, které si nahřívala. Maličké zvířátko nepřestalo pípat, ale během oristi půl hodiny usnulo. Zdálo se být v pořádku a tak jej Maia schovala do svého výstřihu, kde mu připravila speciální pelíšek. Záchrana ji vrátila sílu bojovat a ona si začala upravovat svůj pokoj. Napsala sestře esemesku, že je v pohodě a všechno ji vysvětlila. Jen vynechala tu děsivou část, kde ji malém vypili upíři a to o tom proroctví. Vytáhla rozvrh, který ji dal ředitel a začala hledat sešity, které si nadepsala jmény oněch zvláštních předmětů. Nádech, výdech. To zvládnu. Kdo mohl vědět, že mezitím ve vězení pod ní dochází k mučení osudného upíra a vyzvídání otázek, k čemu byl ten rituál. Bylo to až zvláštní, protože jim to řekl a s ničím se netajil. Požadoval od nich jediné -pokud se zlepší, chce se učit na jejich škole. Potřeboval tu dívku opět vidět. Mezitím mu zhotovili prsten s lapis lazuli a vychovala ho, aby nezpůsobil Maie ještě věští trauma, než už udělal. Jenomže to ještě bude trvat pár týdnů. Během prvního týdne školy byla Maia velmi vyděšená, nerozuměla svým schopnostem, a tak musela chodit na soukromé vyučování, kde ji museli všechno učit od znova. Dario ji byl pořád na blízku a zakrátko se z nich stali blízcí přátelé. Život se zdál normálnější, kdyby se nestala nemilá věc. Jeden z těch upírů z osudné noci přepadl v městečku Mystic Falls pár lidí se zprávou, jak mu krev Maii zachutnala.*
Ředitel školy se setkal s výhrůžkami často, a tak ani tahle jej nepřekvapila. Jen mu lámalo srdce, že bude muset vystačit Maiu dalším nepříjemnostem. Zavolal si ji do ředitelny společně s Dárkem, aby je obeznámil se zprávou a řekl ji, ať si nebere výčitky a na další zprávy nereaguje. Bylo na čase vypustit jednoho upíra z vězení, aby onoho svého bývalého spolupachatele zničil. A tak jakmile ty dva propustil z ředitelny, šel hned za tím upírem.
A tak se ředitel dohodl s upírem, že mu pomůže vyjednávat s jeho kumpánem. Za odměnu mu slíbí, že ho pustí z vězení. Jenomže kdo mohl tušit, že to poslouchá tajemná osoba, která to zneužije. Okamžitě napsala Maie dopis, který ji zastrčila pod dveře. Vzkaz byl jasný, jen objasnil situaci, co se stalo mezi ředitelem a upírem. Maia z toho samozřejmě byla na větvi a jakýsi pocit bezpečí se vytratil. Pár obranných kouzel už znala a ovládala je, přesto se bezpečněji cítila s Dariem po boku. Společně naplánovali onu osudnou noc, která nastane v pátek. Měli na to pět dní. Mezitím museli celý týden předstírat a hrát na ředitele divadlo o své nevědomosti.
A zničehonic se problém v Maiině životě vyřešil stejně tak rychle jako se objevil. Teď měla problém nový - jmenoval se Sebastian. Momentálně teď spolu sdíleli hodinu občanské výchovy. Jak ironické. Jako první přijde do třídy Maiia a sedne si do lavice. Hodina začne, když se náhle do třídy vloudí Sebastian. Pan učitel ho pokárá za pozdní příchod a hledá mu volné místo, kam by ho usadil. Jenomže třída je plná a jediné volné místo je vedle Maii. Po několika dohadech mezi učitelem a upírem si tam Sebastian sedne. Hodina může začít.
*Ten den mohl být krásně obyčejný, na poměry tamější školy, ale protože bylo pondělí, tak se muselo zachovat jako pondělí. Kdyby pondělí byl člověk, tak by v jejích očích to byl Sebastian. Když si sedne vedle ní sedne, má co dělat, aby mezi ně nevyčarovala štít, který se nedávno naučila. Ale pomohl jí a ona se pokusí být na něj slušná. Minimálně. Zas jako nemusel by jí zachraňovat, kdyby se jí nepokusil zabít. Takže... minimálně slušná. Jakmile si vedle ní sedl, tak ho pozdravila* Ahoj. Ještě než začne hodina, chci ti ještě jednou poděkovat za záchranu života. *S tímhle se otočí a věnuje svoji pozornost výkladu učitele. Zrovna povídal o rasové rovnosti.*
*Po dlouhé době se mohl volně pohybovat. Oné malé čarodějnici se vyhýbal obloukem. Sám si nechce přiznat proč, ale má to co dělat s osudem a přitažlivostí. Fuj. Každopádně má tu smůlu, že mají společnou hodinu. Jeho neštěstí se znásobí, je donucen sednout si vedle ní. Jakmile se nadechne, ucítí vůni šeříku z jejích nádher… ne. S výrazem naprostého znechucení si vedle ní sedne. Doufá, že se s ním nebude bavit a celou záležitost - to, že ji chtěl nejdřív zabít, poté ochutnal její krev, pak ho věznili a následně ji zachránil - hodí za hlavu. Jenomže ona se rozhodla být typická dobračka. Místo pozdravu se na ni ironicky ušklíbne a pronese.* Nechceš mi jako poděkování nabídnout své zápěstí? Jen bych si lokl, abych přežil tvoji přítomnost a neskutečně otravnou auru. *Při slově aura rozhodí ruce a napodobí čarodějnické kouzlení. Uchechtne se a otočí se na druhou stranu. Přednášku o rase poslouchá jedním uchem tam a druhým ven.*
*Ostře se nadechne. Typický bad boy. Ozve se jí v hlavě myšlenka a rozhodne se, že když už je v jeho očích taková dobračka, tak ho přece poslechne. Přednášku poslouchá pozorně, ale zároveň si vyhrne rukáv krapet výš, aby bylo její zápěstí viditelné. Začne si ho rádoby nevědomky dlouze mačkat, aby se jí krev pořádně rozproudila. Po několika minutách se potřebuje protáhnout a protože na levé straně má zeď, tak hold musí směrem k Sebastianovi. Přímo pod nosem. Málem do něj trkne.* Pardon. *Omluví se mu a pokračuje v poslouchaní výkladu. Pyšně se sama pro sebe usměje. Možná to bylo trapné a neúčinné, ale nemohla jeho chovají nechat bez odezvy.*
* Její laciný trik s pulzující krví na něj měl dopad. Nemohl se soustředit na výuku, protože měl strašnou žízeň. Chtěl tuhle holku hltat. Nevěděl proč, ale něco mu říkalo, že chutná jako nikdo předtím. Ale snažil se předstírat zájem o výuku a zároveň že ho jeji chování nechává chladným. Potvůrka malá. Pomyslí si. A ještě víc ho vytočí, když se k němu nakloní. Tesáky se mu začnou samovolně zařezávat do dásní… Ostře se nadechne. Tohle nenechá bez odezvy.*
Učitel občanské výchovy se rozhodl zahrát si na moderního učitele, který nemá jenom výklad, ale i praktickou část hodiny. Rozdá po stolcích studentům pracovní listy, které mají vypracovat společně. Jedná se o zodpovězení pár otázek, ale poté musí každá dvojice vytvořit na papír A3 myšlenkovou mapu, kde budou hledat společné vlastnosti (každá dvojice své jedinečné společné vlastnosti) a návrhy jak zlepšit vztahy mezi různými rasami. Pan učitel se to snaží nedávat najevo, ale když míjí Miu a Sebastiana, tak se pro sebe ušklíbne. Dostal za úkol tyhle dva co nejvíc donutit ke spolupráci.
*Mělo se jednat o její první normální den na této nenormální škole. Jenomže včera večer ji ředitel řekl, že vzhledem k proroctví, které vedlo k útoku na její osobu, by bylo potřeba, aby měla svého bodyguarda. Klučina, který s ní bude pobývat většinu času se jmenuje Dario. Takový roztomilý kluk. Během chvilky si ho oblíbila. Sice je ten Sebastian pořád někde za trest zavřený, ale mají s Dariem se sblížit a najít způsob, jak spolu vycházet. Momentálně společně jdou ji ukázat její pokoj.* Takže, ty můj věrný stíne, vůbec nic o tobě nevím, kromě jména. Pověz mi, copak jsi kouzelného? Jsi čaroděj jako já? *Upřímně, doufala v tuto odpověď. Dalšího upíra by asi nezvládla.*
OdpovědětVymazat*Jednou v noci ho vzbudili, aby mu řekli, že bude jedné dívce dělat strážce před upírem. Byla to pro něj neskutečná pocta. Ale jakmile Maiu uviděl, zjistil, že se bezhlavě zamiloval. Dělalo mu to radost být s ní. Bál se a možná trochu očekával, že bude plakat nebo se litovat, ale nic z toho neudělala a žila se svým osudem smířeně. Šel ji teď ukázat její ložnici, která byla vedle jeho, ačkoliv to normálně pravidla nedovolovala. Cítil se stydlivě, při pomyšlení, že bude spát vedle jeho ložnice. Na její otázku odpověděl smíchem.* Musím tě zklamat, ale jednorožec nejsem… *Opře se o stěnu, vedle jejího pokoje. Došli sem. Ale ještě jí to nechtěl říct.* Jsem vlkodlak. Kdybys náhodou se chtěla pomazlit se štěnětem, jsem ti k dispozici. *Nabídne se s úsměvem. Ukáže na dveře.* Tady má pokoj, má princezna. Otevřel dveře, podržel je a nechá ji vstoupit dovnitř. Mezitím se rozhlíží po jejím pokoji.* Hele, kdybys potřebovala pomoct se zútulněním, stačí říct. *Prohodí jen tak, ale sklopí oči k zemi a prohrábne si vlasy.*
OdpovědětVymazat*Vlkodlak? Už mě ani nic nepřekvapuje. Uznale na něj kývne. Cokoliv lepší než upír, pomyslí si. Jednorožec ji upřímně rozesměje. Kdyz zmíní, kdyby potřebovala štěně, tam ať řekne, to ji vykouzlí úsměv na tváři.* Tak jo, štěňata mám ráda. A kdo ne? *Úsměv ji ale přejde, když vidí na svůj pokoj. Byl neosobní, neozdobený a chladný.* Děkuji za nabídku, ještě uvidím. Ty máš pokoj ty? Abych věděla, kde mám svého zachránce hledat? *Usměje se na něj. Ale pak si vzpomene na toho upíra * Nevíš, co s NÍM bude? Pustí ho z vězení? *Snaží se dát najevo, že se nebojí, ale trochu ji ta představa děsila.*
Vymazat*Sklopí oči k zemi, když se zasměje jeho vtipů. Zhorší se to, když mu řekne, že štěňata má ráda, to už rudne. Nervózně si prohrábne rukou vlasy a podívá se na ni.* Stačí zaťukat hned vedle. Tady napravo, normálně to pravidla nedovolují, ale kvůli tvé bezpečnosti... *To se už zase červená a kouká se kamkoliv jinam, jen ne na ni. Co ho donutí se opět soustředit je zmínka o tom upírovi.* Je tady dole ve vězení, máme je spolehlivé, jen tak neuteče. Zůstane tady, dokud neuznají, že už je zkrocený. A pak...ho pustí sem do školy, aby...*Nedokáže ji to říct, ale určitě pochopila, co jí chtěl tím říct.* Takže jsi v pořádku. A já tě nenechám...budu tě chránit. *To mu dodává odvahy, udělá krok vpřed k ní.*
OdpovědětVymazat*Dario je přijde strašně roztomilý, díky němu se drží nad vodou. Je vděčná, že ho bude mít vedle sebe. Nějaká pravidla jsou ji fuk, podle pravidel by na ní ani neměl ten upír zaútočit! Takže kdyz bude mít nich můru, tak klidně Dariovi vleže do postele, aby se měla s kým přitulit. Je mu vděčná, když k ní přistoupí, tak se ho ani nebojí, na to že je vlkodlak. Usměje se na něj, trošku šibalsky.* Děkuju, ale když už jsem za čarodějka, tak se časem naučím chránit sama. Nechci tě dlouho otravovat . *Pronese a a rozhledně se po pokoji.*Teď potřebují být chvíli sama. Zařídit si věci a podobně...
OdpovědětVymazat*Dario pochopil její prosbu a odebral se do vedlejšího pokoje. Lámalo mu srdce, když uslyšel Maiu plakát. Normální člověk by to neslyšel, ale on se svými zbystřenými smysly vlkodlaka ji zaslechl. Bylo to pro něj mučení, ale věděl, že Maia teď potřebuje být sama a tak si na uši vzal sluchátka a poslouchal svoji oblíbenou hudbu. Mezitím Maia zaslechla zvláštní zvuk, otočí se a uvidí, jak sova odlétá z hnízda, jenomže omylem shodila jedno ze svých vajec. Maia se vylákala a nedbaje svého smutku běžela hned dolů na místo činu. Tam uviděla nakřáplé vajíčko a v něm malou sovickuz, které pravděpodobně zbýval jen den, aby se vyklubala. Srdce ji to nedalo a vzala jej do rukou. Věděla, že jeho matka se pro něj nevrátí a ona ho musí zachránit. Odnesla jej do svého pokoje a začala sovičku zabalovat do svého nejteplejšího svetru. Mezitím přemýšlela, co malá sovička bude jíst. Hřála ji svými rukami, které si nahřívala. Maličké zvířátko nepřestalo pípat, ale během oristi půl hodiny usnulo. Zdálo se být v pořádku a tak jej Maia schovala do svého výstřihu, kde mu připravila speciální pelíšek. Záchrana ji vrátila sílu bojovat a ona si začala upravovat svůj pokoj. Napsala sestře esemesku, že je v pohodě a všechno ji vysvětlila. Jen vynechala tu děsivou část, kde ji malém vypili upíři a to o tom proroctví. Vytáhla rozvrh, který ji dal ředitel a začala hledat sešity, které si nadepsala jmény oněch zvláštních předmětů. Nádech, výdech. To zvládnu. Kdo mohl vědět, že mezitím ve vězení pod ní dochází k mučení osudného upíra a vyzvídání otázek, k čemu byl ten rituál. Bylo to až zvláštní, protože jim to řekl a s ničím se netajil. Požadoval od nich jediné -pokud se zlepší, chce se učit na jejich škole. Potřeboval tu dívku opět vidět. Mezitím mu zhotovili prsten s lapis lazuli a vychovala ho, aby nezpůsobil Maie ještě věští trauma, než už udělal. Jenomže to ještě bude trvat pár týdnů. Během prvního týdne školy byla Maia velmi vyděšená, nerozuměla svým schopnostem, a tak musela chodit na soukromé vyučování, kde ji museli všechno učit od znova. Dario ji byl pořád na blízku a zakrátko se z nich stali blízcí přátelé. Život se zdál normálnější, kdyby se nestala nemilá věc. Jeden z těch upírů z osudné noci přepadl v městečku Mystic Falls pár lidí se zprávou, jak mu krev Maii zachutnala.*
OdpovědětVymazatŘeditel školy se setkal s výhrůžkami často, a tak ani tahle jej nepřekvapila. Jen mu lámalo srdce, že bude muset vystačit Maiu dalším nepříjemnostem. Zavolal si ji do ředitelny společně s Dárkem, aby je obeznámil se zprávou a řekl ji, ať si nebere výčitky a na další zprávy nereaguje. Bylo na čase vypustit jednoho upíra z vězení, aby onoho svého bývalého spolupachatele zničil. A tak jakmile ty dva propustil z ředitelny, šel hned za tím upírem.
OdpovědětVymazatA tak se ředitel dohodl s upírem, že mu pomůže vyjednávat s jeho kumpánem. Za odměnu mu slíbí, že ho pustí z vězení. Jenomže kdo mohl tušit, že to poslouchá tajemná osoba, která to zneužije. Okamžitě napsala Maie dopis, který ji zastrčila pod dveře. Vzkaz byl jasný, jen objasnil situaci, co se stalo mezi ředitelem a upírem. Maia z toho samozřejmě byla na větvi a jakýsi pocit bezpečí se vytratil. Pár obranných kouzel už znala a ovládala je, přesto se bezpečněji cítila s Dariem po boku. Společně naplánovali onu osudnou noc, která nastane v pátek. Měli na to pět dní. Mezitím museli celý týden předstírat a hrát na ředitele divadlo o své nevědomosti.
OdpovědětVymazatA zničehonic se problém v Maiině životě vyřešil stejně tak rychle jako se objevil. Teď měla problém nový - jmenoval se Sebastian. Momentálně teď spolu sdíleli hodinu občanské výchovy. Jak ironické. Jako první přijde do třídy Maiia a sedne si do lavice. Hodina začne, když se náhle do třídy vloudí Sebastian. Pan učitel ho pokárá za pozdní příchod a hledá mu volné místo, kam by ho usadil. Jenomže třída je plná a jediné volné místo je vedle Maii. Po několika dohadech mezi učitelem a upírem si tam Sebastian sedne. Hodina může začít.
OdpovědětVymazat*Ten den mohl být krásně obyčejný, na poměry tamější školy, ale protože bylo pondělí, tak se muselo zachovat jako pondělí. Kdyby pondělí byl člověk, tak by v jejích očích to byl Sebastian. Když si sedne vedle ní sedne, má co dělat, aby mezi ně nevyčarovala štít, který se nedávno naučila. Ale pomohl jí a ona se pokusí být na něj slušná. Minimálně. Zas jako nemusel by jí zachraňovat, kdyby se jí nepokusil zabít. Takže... minimálně slušná. Jakmile si vedle ní sedl, tak ho pozdravila* Ahoj. Ještě než začne hodina, chci ti ještě jednou poděkovat za záchranu života. *S tímhle se otočí a věnuje svoji pozornost výkladu učitele. Zrovna povídal o rasové rovnosti.*
OdpovědětVymazat*Po dlouhé době se mohl volně pohybovat. Oné malé čarodějnici se vyhýbal obloukem. Sám si nechce přiznat proč, ale má to co dělat s osudem a přitažlivostí. Fuj. Každopádně má tu smůlu, že mají společnou hodinu. Jeho neštěstí se znásobí, je donucen sednout si vedle ní. Jakmile se nadechne, ucítí vůni šeříku z jejích nádher… ne. S výrazem naprostého znechucení si vedle ní sedne. Doufá, že se s ním nebude bavit a celou záležitost - to, že ji chtěl nejdřív zabít, poté ochutnal její krev, pak ho věznili a následně ji zachránil - hodí za hlavu. Jenomže ona se rozhodla být typická dobračka. Místo pozdravu se na ni ironicky ušklíbne a pronese.* Nechceš mi jako poděkování nabídnout své zápěstí? Jen bych si lokl, abych přežil tvoji přítomnost a neskutečně otravnou auru. *Při slově aura rozhodí ruce a napodobí čarodějnické kouzlení. Uchechtne se a otočí se na druhou stranu. Přednášku o rase poslouchá jedním uchem tam a druhým ven.*
OdpovědětVymazat*Ostře se nadechne. Typický bad boy. Ozve se jí v hlavě myšlenka a rozhodne se, že když už je v jeho očích taková dobračka, tak ho přece poslechne. Přednášku poslouchá pozorně, ale zároveň si vyhrne rukáv krapet výš, aby bylo její zápěstí viditelné. Začne si ho rádoby nevědomky dlouze mačkat, aby se jí krev pořádně rozproudila. Po několika minutách se potřebuje protáhnout a protože na levé straně má zeď, tak hold musí směrem k Sebastianovi. Přímo pod nosem. Málem do něj trkne.* Pardon. *Omluví se mu a pokračuje v poslouchaní výkladu. Pyšně se sama pro sebe usměje. Možná to bylo trapné a neúčinné, ale nemohla jeho chovají nechat bez odezvy.*
OdpovědětVymazat* Její laciný trik s pulzující krví na něj měl dopad. Nemohl se soustředit na výuku, protože měl strašnou žízeň. Chtěl tuhle holku hltat. Nevěděl proč, ale něco mu říkalo, že chutná jako nikdo předtím. Ale snažil se předstírat zájem o výuku a zároveň že ho jeji chování nechává chladným. Potvůrka malá. Pomyslí si. A ještě víc ho vytočí, když se k němu nakloní. Tesáky se mu začnou samovolně zařezávat do dásní… Ostře se nadechne. Tohle nenechá bez odezvy.*
OdpovědětVymazatUčitel občanské výchovy se rozhodl zahrát si na moderního učitele, který nemá jenom výklad, ale i praktickou část hodiny. Rozdá po stolcích studentům pracovní listy, které mají vypracovat společně. Jedná se o zodpovězení pár otázek, ale poté musí každá dvojice vytvořit na papír A3 myšlenkovou mapu, kde budou hledat společné vlastnosti (každá dvojice své jedinečné společné vlastnosti) a návrhy jak zlepšit vztahy mezi různými rasami. Pan učitel se to snaží nedávat najevo, ale když míjí Miu a Sebastiana, tak se pro sebe ušklíbne. Dostal za úkol tyhle dva co nejvíc donutit ke spolupráci.
OdpovědětVymazat